Plýtvání potravinami

Předcházení vzniku odpadu - potraviny

Shrnutí projektu

Tato vzdělávací lekce se zaměřuje na problematiku plýtvání potravinami a potravinových ztrát jako na globální výzvu. Studenti nejprve diskutují své předchozí znalosti a zkušenosti s plýtváním potravinami a navrhují možná řešení.

Lekce objasňuje rozdíl mezi potravinovými ztrátami (neúmyslné ztráty v produkčním řetězci) a plýtváním potravinami (vyhazování potravin, kterému lze předejít). Představuje alarmující statistiky - celosvětově se ztratí nebo vyplýtvá 30 % všech vyprodukovaných potravin (1,3 miliardy tun ročně), v Evropě je to přibližně 20 %.

Hlavní část lekce se věnuje třem klíčovým dopadům tohoto problému:

Ekonomické dopady: Zvýšené náklady domácností a státu
Společenské dopady: Nerovnost v přístupu k potravinám (třetina potravin se vyhodí, zatímco 820 milionů lidí trpí hladem)
Environmentální dopady: Potravinový odpad je zodpovědný za 8 % globálních emisí skleníkových plynů

Lekce zdůrazňuje, že hlavní příčinou plýtvání je konzumerismus domácností a že každý z nás může přispět k řešení prostřednictvím jednoduchých každodenních opatření.

Výsledek učení

OSN vyhlásila 29. září jako „Mezinárodní den povědomí o plýtvání potravinami“, aby zvýšila povědomí o této problematice. Kromě toho cíl OSN 12.3 v rámci cílů udržitelného rozvoje „vyzývá ke snížení celosvětového plýtvání potravinami na úrovni maloobchodu a spotřebitelů na polovinu a ke snížení ztrát potravin ve výrobních a dodavatelských řetězcích (včetně posklizňových ztrát) do roku 2030“.

Cílem této lekce je zvýšit povědomí studentů o problematice plýtvání potravinami a prozkoumat praktické nápady, jak jim předcházet.

Studenti

pochopí rozdíly mezi ztrátami potravin a plýtváním potravinami.
dozvědí se o škodách, které ztráty potravin a plýtvání potravinami způsobují hospodářství, životnímu prostředí a společnosti.
rozpoznají způsoby, jak omezit plýtvání potravinami.

Zdroj aktivity:

FoodEducators je program EIT Food, jehož cílem je propagovat zdravou a udržitelnou volbu potravin mezi mladými lidmi a podporovat je v tom, aby se stali hybateli změn, které náš potravinový systém potřebuje.

Potřebný čas

Doba trvání: 45 minut

Doba přípravy: krátká

5 minut: Úvodní aktivita k seznámení žáků s tématem
7 minut: Úvodní slovo: Základní informace o plýtvání potravinami a ztrátách potravin a jejich důsledcích.
25 minut: Kvíz o plýtvání potravinami
7 minut: Závěr a reflexe

Potřebné vybavení

Krátké video s pěti tipy, jak omezit plýtvání potravinami.

Další zdroje:

Popis aktivity

Vzdělávací lekce: Plýtvání potravinami a potravinové ztráty

Úvodní aktivita

(Slide 2)

OSN vyhlásila 29. září za Světový den informovanosti o plýtvání potravinami. Zeptejte se studentů, co vědí o ztrátách nebo plýtvání potravinami, abyste zmapovali jejich počáteční znalosti a povědomí o tématu.

Diskuse ve dvojicích

(Slide 3)

Zadání: Příští týden parlament plánuje navrhnout zákon o zavedení národního dne proti plýtvání potravinami. Jaká opatření by podle vás mohl parlament v rámci tohoto dne navrhnout?

Požádejte studenty, aby o tématu diskutovali ve dvojicích, a poté společně proberte jejich doporučení.

Mezi možné návrhy patří:

Finanční pobídky pro výrobce potravin
Finanční podpora zemědělcům na modernizaci zařízení
Systémy pro opětovné využití neprodaných potravin v obchodech
Celostátní osvětové kampaně
Zpoplatnění nevyužitých potravin v restauracích typu "sněz, co můžeš"
Povinné darování neprodaných potravin potřebným

Volitelná úvodní aktivita

(Slide 4)

Pro zjištění počátečního zájmu a porozumění studentů položte otázku: "Vyhazujete vy nebo členové vaší rodiny jídlo?"

Možné odpovědi studentů:

"Nikdy"
"Občas, převážně zbytky jídla nebo části, které běžně nepoužíváme, jako jsou bramborové slupky"
"Často - zbytky jídla, prošlé nebo zkažené potraviny, nespotřebované suroviny apod."

Na závěr této úvodní aktivity je vhodné studenty upozornit, že ztráty a plýtvání potravinami jsou problémem, který se v posledních letech postupně zhoršuje, jak bude probíráno v následující části hodiny.

Úvod do problematiky plýtvání potravinami a potravinových ztrát

(Slide 5)

Definice pojmů

Potravinové ztráty představují veškerá množství plodin a produktů živočišné výroby, která jsou vhodná k lidské spotřebě, ale opustí výrobní nebo dodavatelský řetězec tím, že jsou vyřazena, znehodnocena nebo jinak zničena, a to v jakékoli fázi před úrovní maloobchodu. Zahrnují všechny ztráty, ke kterým dochází během skladování, přepravy a zpracování.

K potravinovým ztrátám dochází, když se potraviny stanou nepoživatelnými z důvodů, které nemůžeme přímo ovlivnit. Například mohou zplesnivět před příchodem na trh nebo je mohou zničit škůdci kvůli nedostatečným skladovacím podmínkám. K většině ztrát potravin dochází v zemích s nízkými příjmy, kde často není dostupná adekvátní infrastruktura pro skladování a přepravu potravin.

Plýtvání potravinami se týká potravin určených k lidské spotřebě, které byly z různých důvodů vyhozeny nebo znehodnoceny, a lidé je nespotřebovali.

K plýtvání potravinami dochází převážně v zemích s vysokými příjmy a je možné mu předcházet. Typickým příkladem je situace, kdy v restauraci vyhodíme jedlé jídlo, protože jsme nedojedli svou porci. K plýtvání potravinami dochází také tehdy, když se původně poživatelné potraviny zkazí kvůli naší nedbalosti - například když zapomeneme včas zpracovat potraviny uskladněné v lednici.

Data o plýtvání potravinami

(Slide 6)

Než studentům ukážete skutečná data, požádejte je o odhad, kolik potravin se ročně ztratí.

Odpověď:

Celosvětově: 30 % všech vyprodukovaných potravin se ztratí nebo vyplýtvá, což představuje přibližně 1,3 miliardy tun ročně.
Evropa: Situace je mírně lepší, ztráty a plýtvání dosahují přibližně 20 %. Tento rozdíl je dán především efektivnějšími systémy pro skladování a přepravu potravin v Evropě ve srovnání se zeměmi s nižšími příjmy.

Dopady plýtvání potravinami

(Slide 8-10)

Požádejte studenty, aby se zamysleli nad tím, proč bychom se měli zajímat o ztráty a plýtvání potravinami.

Ztráty potravin a plýtvání potravinami ovlivňují tři významné oblasti našeho života:

Ekonomické dopady

(Slide 8)

Plýtvání potravinami negativně ovlivňuje rodinné rozpočty, protože domácnosti utrácejí více peněz, než skutečně potřebují. Zároveň zvyšuje náklady státu a dalších institucí, které musí zajistit sběr, zpracování a likvidaci potravinového odpadu.

Kromě přímých nákladů domácností na zakoupené, ale nespotřebované potraviny, vytváří ztráty potravin dodatečné náklady v různých fázích hodnotového řetězce. Cena potravin v obchodech odráží náklady na výrobu a distribuci v každém kroku - od zemědělství přes zpracování, balení, přepravu až po prodej. Veškeré ztráty v těchto fázích se nakonec promítají do cen, které hradí konečný spotřebitel.

Společenské dopady

(Slide 9)

Sociální důsledky potravinových ztrát a plýtvání souvisejí především s nerovností v přístupu k potravinám a s nedostatečnou výživou velké části světové populace. Zatímco se třetina celosvětově vyprodukovaných potravin vyhodí, více než 820 milionů lidí na světě trpí hladem nebo podvýživou.

Poznámka: Potravinová bezpečnost znamená schopnost člověka pravidelně zajišťovat pro sebe a svou rodinu zdravou a výživnou stravu ze všech hlavních skupin potravin v odpovídající kvalitě a množství, a to společensky přijatelným způsobem.

Environmentální dopady

(Slide 10)

Snížení plýtvání potravinami a jejich ztrát by významně přispělo ke snížení znečištění, emisí skleníkových plynů a zmírnění změny klimatu. Ztráty a plýtvání potravinami jsou celosvětově zodpovědné za přibližně 8 % emisí skleníkových plynů.

Skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý, vytvářejí v zemské atmosféře vrstvu, která zadržuje teplo a vede ke zvyšování globální teploty a destabilizaci běžných povětrnostních podmínek. Pro udržení bezpečného klimatu musíme emise skleníkových plynů výrazně snížit.

Změna klimatu navíc přímo ohrožuje i samotné zásobování potravinami. Mnoho plodin, jako jsou kakaové boby, třešně, jablka a další, je citlivých na zvyšující se teploty a další dopady klimatických změn.

Uzavření lekce - reflexe

(Slide 33)

Závěr hodiny začněte otázkou, co se studenti během lekce naučili.

Hlavní body k připomenutí:

Ztráty potravin a plýtvání potravinami mají zásadní ekonomické, sociální a environmentální důsledky.
Hlavní příčinou plýtvání potravinami v celém řetězci (od zemědělství přes zpracování, balení, výrobu a distribuci až po spotřebu) je konzumerismus domácností.
Ke snížení plýtvání potravinami může každý z nás přispět jednoduchými každodenními opatřeními (podrobněji na slide 19).

Prezentaci doprovázející tuto aktivitu si můžete stáhnout zde (po registraci, v angličtině).

Tipy, jak téma implementovat do školních osnov

Přírodopis/Biologie

Ekologické souvislosti: Analýza potravních řetězců a toho, jak plýtvání potravinami narušuje přírodní cykly
Mikrobiologie: Studium rozkladu potravin, plísní a bakterií
Ochrana přírody: Zkoumání vlivu produkce potravin na přírodní ekosystémy a biodiverzitu
Projekt: Kompostování školního bioodpadu a sledování procesu rozkladu

Zeměpis

Globální nerovnost: Porovnání plýtvání v různých částech světa
Zemědělské systémy: Analýza udržitelných vs. neudržitelných zemědělských postupů
Dopravní sítě: Zkoumání logistiky dodavatelských řetězců potravin
Projekt: Mapování původu potravin ve školní jídelně a výpočet potravinových kilometrů

Matematika

Statistika: Analýza dat o plýtvání potravinami
Finanční matematika: Výpočet ekonomických dopadů plýtvání na rodinný rozpočet
Objemy a hmotnost: Praktické úlohy s převody jednotek při vážení potravinového odpadu
Projekt: Týdenní sledování a výpočet množství vyhozeného jídla v domácnostech studentů

Chemie

Chemické procesy: Studium oxidace a jiných chemických procesů při kažení potravin
Konzervanty: Analýza chemických látek používaných pro prodloužení trvanlivosti
Emise skleníkových plynů: Chemické reakce při rozkladu potravin na skládkách
Projekt: Laboratorní experiment srovnávající rychlost rozkladu různých typů potravin

Fyzika

Energetická náročnost: Výpočty energetické bilance produkce, transportu a likvidace potravin
Termodynamika: Princip chladících zařízení pro uchování potravin
Mechanika: Fyzikální principy zemědělských strojů a zařízení na zpracování potravin
Projekt: Návrh systému na efektivnější uchování potravin s využitím fyzikálních principů

Občanská výchova/Společenské vědy

Občanská odpovědnost: Diskuse o individuální a kolektivní odpovědnosti
Legislativa: Analýza zákonů týkajících se potravinového odpadu
Sociální nerovnost: Propojení plýtvání potravinami s problematikou chudoby
Projekt: Organizace dobrovolnické akce ve spolupráci s potravinovou bankou

Informatika

Programování: Vytvoření aplikace pro sledování potravinového odpadu
Datová analýza: Zpracování velkých dat o produkci a spotřebě potravin
Internetové vyhledávání: Kritické hodnocení online zdrojů o udržitelné spotřebě
Projekt: Vývoj digitálního nástroje pro optimalizaci nákupů potravin

Výtvarná výchova

Umění z odpadu: Vytvoření uměleckých děl z potravinových obalů
Grafický design: Návrh informačních plakátů o plýtvání potravinami
Dokumentární fotografie: Fotografování vyhozených potravin v různých kontextech
Projekt: Výstava inspirativních uměleckých děl na téma udržitelné spotřeby

Český jazyk a literatura

Slohové práce: Eseje o osobní zkušenosti s plýtváním potravinami
Mediální gramotnost: Analýza reklam na potraviny a jejich vliv na spotřebitelské chování
Kreativní psaní: Příběhy z perspektivy vyhozeného jídla
Projekt: Školní časopis s tématem udržitelné spotřeby a místních potravin

Cizí jazyky

Slovní zásoba: Osvojení terminologie spojené s udržitelností a potravinami
Konverzace: Diskuse o kulturních rozdílech ve vztahu k jídlu a plýtvání
Četba: Práce s cizojazyčnými články o globálních potravinových systémech
Projekt: Mezinárodní spolupráce se zahraniční školou na tématu udržitelné spotřeby

Dějepis

Historie zemědělství: Vývoj vztahu lidstva k potravinám v různých epochách
Období nedostatku: Studium historických období hladomoru a jejich dopad
Konzumní společnost: Analýza vzniku a vývoje konzumerismu ve 20. století
Projekt: Oral history – rozhovory se staršími lidmi o jejich vztahu k jídlu a plýtvání

Tělesná výchova a zdraví

Výživa: Souvislost mezi zdravou stravou a udržitelnou spotřebou
Potravinová pyramida: Propojení zdravého stravování s environmentálními dopady
Energetická bilance: Vztah mezi kalorickým příjmem a výdejem energie při cvičení
Projekt: Zdravý a udržitelný jídelníček pro sportovce

Praktické činnosti/Domácnost

Vaření: Příprava pokrmů ze zbytků a méně obvyklých částí potravin
Uchovávání potravin: Praktické techniky pro prodloužení trvanlivosti
Plánování nákupů: Strategie pro efektivní nakupování bez plýtvání
Projekt: Školní kuchařka receptů "zero waste"

Průřezová témata a projektové dny

Celoškolní iniciativa: Týden bez plýtvání ve školní jídelně
Komunitní zahrada: Pěstování vlastních plodin ve školní zahradě
Den Země: Speciální program zaměřený na potravinovou udržitelnost
Projekt: Spolupráce s místními farmáři a výrobci potravin